Kdopak by lezl ven, když je tak hnusnej čas?
Ty rudá pod nosem, já a můj ischias.
Kdopak by zkoumal souznění duší -
jseš děsně pěkná a fakt ti to sluší,
tvůj pudr, ten nemá kaz, je nultej čas.

Přívěs, útulek pro chudé,
přívěs, lepší to nebude,
přívěs, zášivka milenců
se starým plyňákem a vítězi bez věnců.

Kdopak by lezl ven v takovým povětří?
Ten, kdo ho táhl sem, má čas až pozejtří.
Štamgasti na mě čekají marně
v Plzenci, v Liďáku i na jízdárně,
kdopak by do krčmy lez, když voní les.

Přívěs…

Do střechy buší déšť, z rumu ti vařím čaj.
Dneska nás, vem to nešť, už nikde nečekaj,
Prastarej přívěs od strejdy s pleší,
kterej moc dobře ví, co všechno řeší
příjemně suchej flek, jak jsem řek.

Prastarej přívěs od strejdy s pleší,
kterýmu pomáhat hříšníkům těší,
mockrát ho užil sám, tak přeje i nám.