Vzpomínám, jak jsme si žili,
dbale i nedbale.
Možná jsme trochu moc pili
a snili po barech.

Jenže ne každá řeka teče k moři,
ani tvá dnešní ne
a kdo jednou hráze zboří,
ve vlastních vlnách utone.

Dnes bychom měli pár dětí,
rodiče v neděli,
nebýt všech smyšlených třetích
v našich dvou postelích.

Víš, ona ne každá pravda bývá jedna,
ani tvá dnešní ne,
když duše chtivá, neposedná
si svoje viny promine.

A tak se učím tě ztratit,
jsi salto mortale.
Jestli se zkusíme vrátit,
bude to zoufalé.

Dej pozor, ne každá cesta vede k poli,
ani tvá dnešní ne.
Zraníš se o cokoliv,
zraníš se o soukolí dne.

Ne každá pravda bývá jedna,
ani tvá dnešní ne,
když duše
promine.