Každej tu černou káru svou si táhne sám,
kdo může znát tu píseň, co já v sobě mám, v sobě mám?
Můžeš si půjčit klobouk, nepůjčíš si nikdy cizí žal, cizí žal,
cizíma ústy ještě nikdo nezpíval.

Tu černou káru, tu mám stále na patách,
von se z ní sype věčnej jemnej černej prach, černej prach.
Zastavit nesmím ani chvíli, ani chvíli zaživa,
ta černá kára se můj život nazývá.

Trochu tý lásky dej mi věrný srdce mý,
věčně tu káru táhnout, to je šílený, šílený.
Sevři mě jemně, ty seš jediný, co na svý cestě mám, cestě mám,
ať jako blues tě na svých ústech vyzpívám.