Že skladatelé klasické vokální hudby neměli textovou invenci a vystačili si s několika řádky na půl hodiny, je známo. Ovšem skladba, v níž se zpívá stále dokola jediné slovo, je opravdu už raritou. Naštěstí má jen dvacet taktů, dá se tedy zpívat v podstatě za všech okolností. Přinesl ji Jakub, nejdřív si zoufal nad tím, jak jsme neschopní se ji naučit, ale nakonec se zadařilo.