A je toho hodně nového.

Máme nový profil na Bandzone, kde budou od nynějška aktuální informace. Sem budeme už jen odkládat věci jako do archivu, aby si na své přišli i archeologové a nostalgici.

Máme nového manažera. Cimbura, občanským jménem Karel Vidimský, se s Honzou a pak s Pětníkem několik desetiletí různě potkával, cesty se všelijak protínaly. Rozhodující byl letošní Houpací kůň, kde nás jeho postřehy zaujaly a Jana s ním následně upekla jeho angažmá pro nás. Takže pokud nám příště napíšete a ozve se vám on, je to v pořádku.

Máme i dvě nové písničky – a snad jich bude přibývat.

Co ale především, máme zase chuť koncertovat. Užijte si Pětník v novém.

Druhá festivalová účast v krátkém odstupu nás motivovala. Honza doma cvičil, Standa a Ája se učili nazpaměť party, Jana se psychicky připravovala na zpěv bez slunečních brýlí. Podařilo se a Holka od koní měla obrovský úspěch.
Potkali jsme známé tváře – Tomáše Hrubého, Jirku Kačera Mrázka, Mirka Ošance, Luboše Stráníka, Juppa a určitě jsem ještě na někoho zapomněl. Asi by se nám líbilo v tom pokračovat.
Teď si dáme prázdniny a pak nový repertoár, ať se zase pořádně rozjedeme.

Naše současné webové stránky vznikly někdy kolem roku 2003. Je neuvěřitelné, že dodnes stačily jen mírné úpravy, asi volba technologie PHP byla šťastná. Svět ale samostatným webům utekl a dnes frčí sociální sítě a komunity.
Vyhodnotili jsme, že bude lepší se tomu přizpůsobit. Facebook už máme, nedávno jsme založili Youtube kanál. A během léta plánujeme migraci na Bandzone. Takže až si příště pustíte náš web Pětník a bude se vám zdát nějaký jiný, tak už jsme tam :-)

To zní nabubřele, že? Ale ve finále Houpacího koně jsme dostali 23 hlasů a přibližně tolik bylo přítomno lidí při našem vystoupení. 11 dopoledne bylo fakt brzo. Aspoň že jsme neskončili poslední – a mít o čtyři hlasy víc, dělíme čtvrté místo.
Ale co je důležité, zpívalo se dobře, zvuk byl vynikající a město vlídné. Tak teď hurá na Folkovou růži

Při soutěži Houpací kůň (kde budeme mít letos tu čest provést zahřívací test aparatury) jsme dostali návrh, abychom se zúčastnili i soutěže Notování. Že prý nejsme ani příliš staří, ani příliš slavní. Tak do toho jdeme.

Včasným odesláním mailu jsme si zajistili pozici na startovním roštu a čekáme na termín základního kola.

Tyhle stránky byly naprogramovány někdy kolem roku 2003. Z pohledu dnešních technologií jsou tedy poněkud ojeté. Když jsme se na ně po čase podívali, zhrozili jsme se. Bylo nutné vzít do ruky virtuální koště a vymést pavučiny, spravit přetržené dráty, vysát hromady prachu a omladit aspoň obsah. Funguje už návštěvní kniha, doplnili jsme pár fotek, oživili repertoárový list, dopsali trochu historie. Na dalším se bude pracovat, dokud je chuť a nějaký čas. Zkusíme dát webového veterána znovu do chodu a relativního lesku.

Dlouho se tu nic nového neobjevilo. Naše dámy, pěkně jedna po druhé, přivedly na svět potomky, kauza „hledání tenoru“ se díky Standově ochotě uzavřela, času ubývalo a tak vůbec. Všichni stejně jsou už na facebooku, koho by zajímal nějaký web, že?
Ovšem zdařilo se proniknout aspoň na dva letní festivaly, tak stránky zkusíme vytáhnout ze sklepa a trochu oprášit.

A to už pěkně dlouho, jen jsme sem pořád ještě nedali odkaz. Než bude někde pěkně na hlavní stránce, přeskočte zatím tudy.

Konečně jsme se odvážili i do Prahy. A jak jsme tak sledovali náladu v sále (a dodatečně si poslechli nahrávku), dopadla dobře. Frantovi jsme doufejme úroveň jeho večera nesnížili, námi pozvaní se naopak výborně bavili Frantovým představením (v nejlepším slova smyslu) :-)
Děkujeme všem za podporu a fandění!

Inu protože už za měsíc bude mít Jana úplně jiné radosti a starosti (ne že by je neměla teď, ale za měsíc doslova vylezou na světlo). Náhradu za ni jsme ale ani nehledali, mezitím docvičíme písničky, upravíme nové a po Novém roce to třeba už zkusíme předvést. Bejby má, jak doufáme, naše dosavadní songy už naposlouchané z maminčina bříška.

A protože se nám společné zpívání zalíbilo a Ája se kdesi prořekla, byli jsme pozváni na oslavu 200 let osady Vávrovka. Zvukové podmínky sice nebyly ideální, ale příště možná už vezmeme mikrofony do ruky ;-) Přišel si nám poslechnout i samotný Martin Kraus (ano, z Krausberry, ti hráli večer).
Pár fotek už je ve fotogalerii a snad přibudou i další.

Víc než roční pauza se projevila také tím, že na webu nikdo neuklízel :-( S hrůzou zjišťujeme, že nános usazenin je opravdu značný, je potřeba aktualizovat sestavu, fotky, povídání o členech a vůbec. Začínáme na tom pracovat, prosíme o trpělivost.

Ve čtvrtek 19. 6. skončila dosud nejdelší koncertní pauza Pětníku. Šanci naskočit zase zpátky nám dal dobrý duch Franta Vlček, pod jehož patronací se odehrál i start sestavy se Standou. Doufáme, že někdy budeme v Neratovicích mít i něco jiného než premiéru.
A proč poloviční debut? Protože v sestavě máme dva nové členy a kvůli snížení jejich stresu a sociálního tlaku jsme koncert na webu utajili. I tak přišlo dost lidí (pravda, nejspíš ne přímo na nás) a vytleskali si i přídavek (ačkoliv někteří z nás si myslí, že jsme jim přídavek takticky obratně vnutili :-))
Tak snad to teď bude pořád lepší a lepší. Vymeteme pavučiny z mírně zatuchlého webu a začneme cvičit na další vystoupení, tentokrát v srpnu kdesi v jižních Čechách. Držte nám palce!

Venku už nemrzne a rozmrzá – po roce – i Pětník. Na místo Manči nastupuje mladá, talentovaná a všestranně sympatická Alena Čápová. Do doufáme brzkého vyřešení situace s tenorem (Jakub stále dlí mimo vlast) obětavě prodloužil své suplování Standa. Více se jistě dovíte brzo.

Teď ze všeho smést prach a rozchodit klávesy, které se nacházejí stále v hibernovaném stavu. A především hlasy, zlenivělý kapelník si bude muset máknout :-o

Venku drsně mrzne a ani následující zpráva vás patrně nezahřeje. Mrzí nás to, ale rozhodli jsme se na neurčitou dobu přerušit činnost skupiny.

Předpokládali jsme, že od roku 2013 se vrátíme k předchozí „cédéčkové“ sestavě s Jakubem. Bohužel se ukázalo, že Jakub zůstane minimálně i v roce 2013 pracovně v zahraničí. Přestože by zaskakující Standa byl ochoten s námi pár koncertů ještě odzpívat, shodli jsme se na tom, že by to bylo jen prodlužování provizoria, což nás bavilo čím dál méně, tedy teď už spíš vůbec ne.

Do budoucna nevylučujeme, že sestavu a kapelu v nějaké podobě obnovíme, ale teď radši přeneseme svou energii do jiných projektů. Pokud by se někdo z nás (a ještě lépe několik z nás) hodil do vašeho vícehlasu, dejte nám vědět, třeba si zazpíváme s vámi. Anebo spolu založíme pětníkovského dědice :-)

V Kocouru, tj. malé scéně Divadla Gong, Standa svou pětníkovskou kariéru začal, v Kocouru jsme se s ním také rozloučili. Věříme, že s námi zůstane ve vřelém styku a bude-li to potřebné a možné, někdy v budoucnu zaskočí. Přinesl do Pětníku již pomalu opomíjenou intonační preciznost, děkujeme :-)

V Kocouru v první půlce excelovala Simona Klímová, naše dlouholetá kamarádka. Je nám trochu hloupé, že jsme se jí za dohození velkého koncertu ve slánské kapli nemohli odvděčit výrazněji, ale 6. 12. to holt asi o moc líp nejde.

Omlouváme se, že v některých zprávách vidíte podivné hlášky vepsané evidentně někým nepětníkovským. To je tím, že se dosud kamarádskému značkovacímu jazyku Texy na nás cosi znelíbilo a my ještě nevíme, co. Asi se s ním rozejdeme a stránky vůbec nějak předěláme.

Právě jsme se vrátili z workshopu v Plzni. Dojmy zatím nejsme schopni pojmout, ale určitě je minimálně podvědomě přetavíme do následujících měsíců a snad i let.

…a my můžeme odhadovat, zda bude mít krásný zvučný sexy tenor po svém tatínkovi, který, jak doufáme, se časem vrátí do naší sestavy.

z koncertu 3.12. v Hotelu Globus, na který za námi přijel a s námi zazpíval Jakub, můžete zhlédnout na naší facebookové stránce. Hledejte 5ník :)

Milí kamarádi,

rok se s rokem sešel, respektive seběhl, sletěl, smihnul… obklopila nás krize, nejprve úvěrová, pak kreditní, pak bankovní, pak finanční, pak tržní, teď hodnotová a dříve nebo později nastoupí nějaká další, která bude mít za úkol přesvědčit nás o tom, že se po zbytek života nebudeme už nic než bát o vlastní existenci.

Nezapomínejme však, pro všudypřítomné krize, že v životě stále existují – a dokud bude živ alespoň jeden člověk z rodu těch, z nichž nás jeden před pár dny opustil – hodnoty, kterých se žádná krize světa dotknout nemůže! Může se jich dotknout pouze to, že na ně lidé zapomenou. A to nesmíme dopustit.

Přejeme Vám všem co nejkrásnější a nejklidnější prožití Vánoc. Přejeme Vám, ať můžete Vánoce strávit v kruhu Vašich blízkých, drahých a milovaných. Přejeme Vám, ať můžete s láskou vzpomenout na ty, kteří s Vámi už být nemohou. Přejeme Vám, ať jsou pro Vás Vánoce svátky duševního klidu a ne pustou materialistickou orgií. Kéž se Vám splní všechna přání a kéž vstoupíte s radostí, novou energií a silou pro život a odhodláním do nového roku.

Těšíme se na brzkou shledanou. Až se uvidíme příště, bude to tentokrát již s nálepkou 2012.

Váš 5ník

A to za jedna! Doufáme, že bude schopna pro samou radost zítra zpívat.

Jestliže si některé festivaly stěžují, že to není jako dřív a lidí ubývá, pro Telč to neplatí. Festival je stále stejně krásný a lidnatý jako před deseti lety, dokonce i Medvěd vypadá stejně, jen jeho synové zdatně dorůstají a festival pomalu přebírají.

Kromě nokturna v zámecké zahradě, kde jsme zpívali na mírné nerovině (Manča prohlašuje, že už do kopce nikdy více), jsme dostali i štěk na úvod hlavního koncertu. Bez mikrofonů jsme zkusili uřvat nádvoří a nedopadlo to zle – můžete se podívat. A druhý den jsme dokonce byli asi tři sekundy v televizi!

Přátelé, zavítejte též na náš profil na Facebooku! Můžete tam vidět například fotky z Folkové Růže, které tady na stránkách vůbec nejsou… a vůbec, pojďte s dobou :)

Tentokrát se ale povedly vložit správně. Prohlédněte si je tady ve fotogalerii a další ještě na Facebooku – hledejte 5ník!

Ve fotogalerii jsou vystaveny některé pěkné záběry od Svatopluka Ždímala, děkujeme!

Máme k dispozici fotky z letošní Zahrady. Dokonce už jsou tady ve fotogalerii, ale protože je vkládala nejmenovaná blondýna, jsou tak trochu malinké… :) Spravíme a budou k prohlédnutí!

Pořadatelé nás asi mají hodně rádi, vytěžili z nás, co se dalo. Takže po páteční odpolední Větruši jsme zpívali ještě na pěší zóně (nebo na zastávce trolejbusu?), v echt hospodě, ráno opět na Větruši, na VIP setkání v pravé poledne a v letním kině. Aspoň jsme se dvakrát oficiálně projeli krásnou lanovkou. Vlajka se vydařila a Dvě pravdy se konečně dočkaly velkého festivalu. Nerozhodil nás ani Tomáš Dvořák, který nám za zády vyšíval pěkné mandolinové vyhrávky (aspoň jsme věděli, že jsme stále v tónině :-))

Zaskakující tenor Standa na Zahradu nemůže, a tak nás zachrání záskok záskoku Jirka Havelka. Držme palce, ať to vyjde!

Milou atmosféru Porty Vám dnes na Country rádiu (89,5 FM) nabídne v pořadu Ozvěny osadních ohňů Tony Linhart, jehož hostem bude Petr Lochness Křivohlávek a Pětník. Začátek pořadu je v 19:00. Příjemný poslech!

Několik kusů našeho CD se dokutálelo až k hodnotitelům desek na Folktime, doufáme, že se dobře pobaví a album jim přinese radost, na počtu bodů nezáleží ;-)

Po včerejším oficiálním křtu našeho nového alba, Pětník 2011, je toto již ve volném prodeji. Zeptáte-li se těch, kteří si jej již stihli pořídit, jistě vám praví, že jak zážitek z křtu, tak nové album samotné doslova vyráží dech.

Až bude objasněno, v kterých velkých obchodech s hudebními nosiči bude naše album k zakoupení, budeme vás informovat. Jinak, jako u předchozího alba V botách snů, platí, že album bude k zakoupení na koncertech skupiny Pětník.

Těšíme se, že vás na některém z nich uvidíme.

Ač jste se snažili sebevíc, hlasovací stroje jiných skupin byly silnější a v soutěži Talent Country radia jsme skončili těsně před branami finále. I tak moc a moc děkujeme!

Čtveřice se Standou místo Jakuba vykročila na nepopsané stránky historie zdárně, podívejte se. Může za to ale také nádherné prostředí kaple Domu kněžny Emmy, úžasný písničkář a pohodář Franta Vlček i milí návštěvníci, kteří nás přijali i s občasnými výpadky (ale bylo jich málo, tedy těch výpadků). Zazpívali jsme i pár novinek. Tak pozítří na křtu!

Cédéčko je ve výrobě, držme palce, aby stihlo dorazit na křest :) Pozvánka na hlavní straně avizuje podrobnosti křestního koncertu. Přijďte i s partnery, dětmi, rodiči, bratranci, milenci, kamarády a novináři, jen prosímvás slony, hrochy, nosorožce a sprosté papoušky nechte doma!

Vážení a milí, děkujeme všem, kteří nám již poslali hlasy v soutěži „Talent Country radia“ a nabízíme všem, kteří tak ještě neučinili, možnost to ještě dohnat. Do 21.4. můžete posílat sms ve tvaru CR 4 na 900 06 03. Z jednoho čísla lze poslat nejvíce 10 zpráv a přijde vás to tak maximálně na 30 Kč. Ale rozešlete-li jich dost, mohli bychom se dostat do finálové trojice, a pak se bude hlasovat znovu :) Děkujeme!

Ve stínu dotáček, mixu a masteringu se tiše připravovala personální změna – doufáme, že dočasná. V rámci příprav na Jakubovu pravděpodobnou absenci jsme začali hledat záskok. Z konkursu na tenor jsme vybrali Standu Kneifla, před mnoha lety člena skupiny Znenadání. (Ta nás s Krtečkem předběhla tuším o čtyři roky, vida, musíme se Standy zeptat, jestli si na něj taky sáhl.) Už má noty a studuje je :-)

11. února 2010 jsme začali točit, do roka a do dne, Lomikare, 11. února 2011 definitivně domíchali. Příští stanice mastering! (A pak výroba – vydání – křest – posluchači, prosíme vystupte!)

Na sestavení, oživení a vylepšení patnácti písniček padl celý týden, tiše jsme obdivovali rychlost a umění nezdolného Vaška Neckáře mladšího, Honza se dokonce naučil pár triků s ProTools. Teď ještě udělat ze sladké patnáctky desku a protlačit ji vydávacím procesem, a můžete se těšit!

Kamarádi, přejeme vám všem co nejklidnější prožití Vánoc a hodně štěstí, zdraví a spokojenosti v novém roce 2011.

Ahoj na koncertě.

5ník

Děkujeme za pěkný večer strávený v divadle Semafor se sborem Gospel Time.

Zazněly šlágry mezinárodní popové i vánoční scény – a snad se i naše krátké představení publiku líbilo.

Tak naviděnou příště!

Docela dlouho jsme nechali viset anketu, jaký máte vztah k písním v cizím jazyce. Zde jsou výsledky za 258 hlasujících:

Brzo vyvěsíme novou anketní otázku.

Přátelé, ukázalo se, že je potřeba změnit nadpis tohoto příspěvku, neboť byl u zrodu mnoha nemístných a neopodstatněných spekulací. (Původní název zprávy totiž zněl: Jakubova mateřská…)

Jde o toto:

V minulých letech si Manča dvakrát odskočila povít potomka a pár měsíců s ním pobýt doma, než se vrátila opět do kapelní slávy.

Tentokrát nás z pracovních (tlumočnických) důvodů opustí na nějakou dobu Jakub.

Jakékoli jiné výklady jsou vaší osobní interpretací, tak už je prosím neprodukujte, Jakuba nebaví to dokola vysvětlovat! Prostě – po lopatě – Jakub se opravdu nestane matkou! :)

Tedy: Troufne-li si někdo z vás zpívat s námi od jara tenor, neváhejte a ozvěte se, nejlépe výrazným a intonačně jistým hlasem.

Ve středu 13.10. jsme po dlouhých letech opět stanuli na pódiu (snad by se spíše mělo říci pódiíčku), které znamená Salmovská. Návštěvníků bylo dost, a jak tleskali :) V sobotu jsme potom elefantem (ale bez elefanta) dojeli do Řevnic, kde jsme natočili Afriku, Dvě pravdy a Embraceable You. Z té poslední jsme měli největší obavy, nakonec ale trvala nejkratší čas. Jana do ní sice musí nazpívat ještě sólo, ale známe ji – má to za tři a půl minuty :)

Včera jsme využili cenu za druhé místo v národním finále Porty a odskočili jsme si z Prahy (někdo tedy z krásné Hlásné Třebaně) do skvěle blízkých Řevnic zaznamenat dvě písně. Natočili jsme Odcházím a Za námi, šlo to docela dobře a rychle. V režii seděli Vašek Neckář (mladší) a Zdeněk Rytíř (mladší) :)

Protože se nahrávky cizích písniček mohou vystavit na webu jen za určitých podmínek, které momentálně nesplňujeme, omezili jsme zvukové ukázky jen na dvě autorské věci. Pokud se nám podaří dát vše po formální stránce do pořádku, ukázky se zase objeví.

Dnes je Pětníku 11 let! K narozeninám jsme dostali nové fotky od Franty Bureše, který nás fotil na Mraufestu – podívejte se do fotogalerie. Děkujeme!

Na včerejším koncertě pro Letní školu slovanských studií jsme (jako už téměř tradičně) zařadili novinky. Světovou premiéru tak v našem podání měly písně Snadné je žít (znáte od Mig 21), Odcházím (znáte od Roberta Křesťana, nebo – s textem, který jsme zvolili my – od Medartu) a Dvě pravdy (znáte od Jerryho Lešnera).
Doufáme, že si všechny tři budete moci časem poslechnout i na nahrávkách, ale do té doby raději přijďte na koncert :)

Marek s námi zpíval bas půl roku, Je to ostuda, že jsme smutnou zprávu o jeho smrti zjistili zcela náhodně až teď z jeho stránek.

Ach jo :(

V autorské soutěži jsme se na trofej dívali nakonec pěkně z dálky, ale šesté místo ve finále není zlé, ne?

Rozhodli jsme se sobotní soutěžní vystoupení pojmout trochu veseleji a zařadit písně, které nebudou působit tak „akademicky“, jak je nám často vytýkáno. A vyplatilo se, ohlas z publika byl dost zřetelný, nakonec se nám hlasy divácké poroty nasčítaly až k trofeji! Hurá!!!

Že jsme v interpretační soutěži skončili „až“ třetí, nás v záři divácké ceny vůbec nemrzelo, právě naopak. První, třetí a šesté místo ve třech soutěžích, to je přece kolosální úspěch. Děkujeme…

Ke třem vystoupením (semifinále autorské soutěže, recitál a finále interpretační soutěže) jsme si vyzpívali čtvrté – finále autorské soutěže. Poprvé jsme si tak mohli zazpívat ve velkém sále kulturního domu. Výsledky autorské soutěže zatím neznáme, ovšem zas tolik nám na nich nezáleží, máme splněno z Řevnic.

Tak dobře, budeme spokojeni, když neskončíme poslední :)

Fotogalerie ztloustla o Portu (a vlastně taky Podviní). A to jsme ani na jedné akci neměli svůj foťák!

Jsme nadšeni, že se naše produkce líbila porotcům, ale hlavně oslovila až nečekaně hodně posluchačů. Na předávání cen jsme si udělali radost, Přívěs si s námi zazpíval sám autor Jarda Samson Lenk (jednou jsme to projeli předem, fakt). A místo velkého umění jsme povolali osvědčení autorské duo Tesaříků, Kladno, to je to město…

V sobotu budeme po poledni na Zahradě (scéna Zámek) a asi se tam potkáme s Mošnami. Netušíte, čím začínají své koncerty? ;)

Podle informací od pořadatelů jsme na národním finále Porty v Řevnicích skončili na 2. místě, hurá!!! Postupujeme do mezinárodního finále v Ústí, kde si tím pádem zasoutěžíme hned dvakrát, v autorské i interpretační soutěži.

výborný zvuk, příjemné prostředí a bezva lidi, snad jsme trefili i soutěžní repertoár. Na sobotní recitál jsme se po pátku moc těšili a asi právem, děkujeme Petru Bohuslavovi za vyjednání dvou přídavků ;-) Teď ještě, jak se zadaří porotě, ale ono na tom zas tak nesejde, trofejí už za ta léta pár máme a radost publika je nejvyšší cena.

Abyste z našeho předjarního natáčení taky něco měli, umístili jsme do sekce Písničky tři nové MP3: Na sv. Řehoře, Přívěs a Pane Nováku. Odkaz na ně najdete pod malým písmenem „a“. Jsou to minutové ukázky toho, co vás čeká na připravované desce – a taky na živém koncertě, kde můžete tyto tři písničky získat celé vypálené na CD!

Protože Honza konečně zjistil, jak funguje Lightbox (a že se dá bez následků odněkud stáhnout), čeká vás odteď při kliknutí na některý obrázek v galerii překvápko. Snad bude příjemné.

Vyhráli jsme pražské oblastní kolo Porty, a to hned dvakrát :)

Umístili jsme se první v autorské soutěži, kde zejména Honza zabodoval písní Na svatého Řehoře.

Umístili jsme se první v interpretační soutěži pražského kola Porty se sestavou V domě straší duch, V záplavě listí a právě onen autorský Řehoř.

Těšíme se na viděnou 25. a 26. 6. v Řevnicích na národním finále Porty v soutěži interpretační, a také 23. 7. v Ústí nad Labem na mezinárodním finále Porty autorské.

Máme radost! Držte nám prosím palce.

Včera jsme svým veselým projevem zapůsobili na porotu Porty a postoupili jsme do dalšího kola! Můžete nás přijít podpořit 22.4.2010.

Předkolo jsme naštěstí nezkazili, i když kapelník nešikovně vylosoval jedničku a Manča s Janou tak dorazily pár minut před naším výkopem. Zpívali jsme Přívěs, Nováka a Řehoře, setkání se starými známými (Petr Bohuslav jako moderátor, Pája Jindrák jako zvukař, Lochness jako pořadatel, Vašek Křemen Vyhlídka nebo Pavla Marianová v porotě) bylo hladivé.

Ani nám nikdo neřekl, že tam nemáme co dělat. Hm, tak to možná znamená, že to tak profi nebylo. Máknem na tom.

Za čtyři nahrávací dny se nám podařilo „nabrat“ deset písniček, s Rendou Caisem i s Budvárkem (neboli Jirkou Lenkem) se točí fakt dobře. Za okny průběžně padal sníh, možná se právě proto vydařil Řehoř, tuto zimu opět aktuální. Peckami by mohly být i Kladno, V domě straší duch či V záplavě listí, ale skvělé je samozřejmě vše ;-)

Po šesti letech od vydání první desky, po třech letech od poslední studiové nahrávky a po dvou letech s Janou jsme se rozhodli pořídit konečně zase několik zvukových stop. Jestli z toho bude celá druhá deska, nebo jen demo, jestli to bude možné pořídit jako CD nebo MP3, to všechno je ještě otevřené.

Ale od zítřka nám můžete držet palce, abychom ze sebe a z několika dní ve Studiu Jumbo vymáčkli to nejlepší.

Kamarádi,

přejeme Vám všem krásné Vánoce, hodně dárků pod stromečkem, klid a pohodu.

Do nového roku pak hodně úspěchů, zdraví, štěstí a spokojenosti.

Váš 5ník

Vážení a milí diváci, posluchači, naši příznivci! Dovolujeme si vás pozvat na podzimní Pětníkův koncert v karlínském klubu Podsklepeno. Kromě naší čtyřhlasé produkce zde zazní také jeden sólo hlas. A teď pozor! Kdo uhodne, který písničkář nám přijde zpestřit večer, získá VIP VSTUPENKU na koncert zdarma!!! Chcete nápovědu? Je to mladý muž perfektně ovládající kytaru, nikdy nenahrál vlastní desku, teď delší čas nevystupoval a žije nedaleko Prahy. V pracovním čase se zabývá geologií. Své tipy pište prosím do knihy hostů.

A to nejen ve fotogalerii, která už taky potřebovala provětrat, ale ve vizitkách členů. Majko, fotíš fakt dost dobře :-)
Škoda, že jsme Folkový čaj v Klánovicích nemohli nahrát, ale třeba najdem nějaký pěkný kousek i z Toulcáku či z Proseka. A když ne – třeba na druhé desce (pssst)…

Že jsme zase ožili a těšíme se dobré kondici, se můžete přijít přesvědčit hned na tři akce. Tři pozvánky najednou, to tu dlouho nebylo, viďte? Takže:

• už tuto neděli zpíváme na Proseku
• za dva týdny nás v sobotu uslyšíte na Toulcáku
• a v neděli v Klánovicích

Tak snad vám to aspoň jednou vyjde :-)

Jana brázdí české hrady a vody, Manča zas krušnohorské a podbrdské lesy, Jakub, poté, co zvládl třídenní turné Londýn – Náměšť na Hané – Karlovy Vary, se zašívá na Šumavě, a Honza hlídá podlaháře a neštovice. Kdopak z nás bude mít na zkoušce nejmokřejší noty?

Zatímco na stránkách to opět chvíli vypadá, jako že se nic neděje, vnitrokapelní komunikace funguje bezvadně. Pilně nacvičujeme nové písničky (nebo staronové, jako v případě Afriky či Konvičky), domlouváme koncerty na podzim, mluvíme o možném nahrávání, chystáme se na Zahradu, slavíme ukončení či částečné ukončení některých vysokých škol některými našimi členy a moc se těšíme, že nám na podzim bude deset let! To bychom měli uspořádat opravdu velkolepý koncert, co myslíte?

V úterý proběhl náš první koncert ve čtyřech, rovnou v ozvučení (samozřejmě výborném, jak už to tak u Jakuba Moravce bývá). Jediná nevýhoda byla, že jsme všichni zpívali z not. Nemohli jsme se totiž raději ještě spoléhat na šedé buňky mozkové. Jsou několik let (v některých případech skoro deset) zvyklé na určité postupy, najednou má pusa v půlce sloky zazpívat třičtvrtě taktu jinak, a hlava to nebere… Snad se ovšem papírových pomocníků na pódiu brzy zbavíme!

K přátelské výpomoci se začátkem jistě bohatého programu (úterý 12.5., Toulcův dvůr) nás pozvala country skupina Appaloosa, hvězda soutěže Talent Country rádia (za pomoci diváků docválala až na třetí místo). Přijďte se podívat, jak nám to půjde ve čtyřech!

Název skupiny se skoro po deseti letech činnosti rozejde s počtem členů, neboť přicházíme se zásadní a mírně šokující změnou. Rušíme funkci druhého tenoru, a aby Honza jako šéf nepřišel o práci, přesouváme ho do basu. Zdeněk už neměl komu obsadit jeho židličku, a tak se s ním s lítostí loučíme.

Teď trochu vážně. Po uplynulých dvou letech víme, že lepšího zpěváka basu, než je Zdeněk, dost těžko seženeme. Ale bohužel jeho a náš styl se nekryjí tak perfektně, jak by bylo potřeba, a tím pádem nefungují některé písničky, kterých by nám bylo líto se vzdát. Znamená to pro nás přearanžování a pochopitelně i vyšší nároky, ve čtyřech jsou chyby slyšet víc než v pěti. Přesto to riskneme. Držte nám palce!

A Zdeňkovi děkujeme za rok spolupráce, vynaloženou energii a lidskou pohodu!